Richard Sequens posílil lékařský tým nemocnice

Vyšlo v Berounském deníku, 25. 1. 2014, autoři: Radka Kočová, Konstantinos Tsivos

Richard Sequens - Nemocnice Hořovice, Berounský deník, 25.1.2014
Richard Sequens – Nemocnice Hořovice, Berounský deník, 25.1.2014

Hořovice – Tým hořovických chirurgů nově vede primář Richard Sequens, který je známý především jako vynikající odborník ve své profesi. Celých dvacet let působil na různých zodpovědných postech Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Pak od roku 2002 do roku 2007 byl primářem chirurgie v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze a poté, až do loňského roku, byl přednostou Centra chirurgické gastroenterologie ve stejné nemocnici.

S jakými plány přicházíte do Hořovice, co nového nabídnete našim pacientům?

Mým snem je vybudování víceoborového centra, kde by fungovalo užší propojení chirurgického oddělení s gastroenterologickým oddělením interny. Něco podobného jsem viděl při své stáží na Cleveland Clinic v USA.

Jste specialista na kolorektální chirurgii. Čím se vlastně zabýváte?

Colon je v latině tlusté střevo, rektum konečník. Řeším tedy onemocnění střev a konečníku. Dřív jsem měl jako chirurg daleko širší záběr, ale protože pacientu s onemocněními střev a konečníku přibývá, zaměřil jsem se vysloveně na tuto problematiku.

Co Vás dovedlo k tomuto oboru?

Myslím, že kolorektální chirurgie si mě sama našla. V roce 1992 jsem se dostal na stáž do USA na jednu z předních klinik do Clevelandu. Byla to úžasná zkušenost, všechno jsem doslova hltal. Nejvíc mě zaujaly operace, při kterých je potřeba kvůli zánětu sliznice odstranit celé tlusté střevo a konečník s tím, že se nechá pouze svěrač a nepatrná část přechodu sliznice a kůže. Konečník se pak vymodeluje z tenkého střeva. Pacienti díky tomu nemusí mít trvalý vývod, mohou žít prakticky normálním životem a ženy mohou i otěhotnět a porodit zdravé dítě! Naprosto mě to uchvátilo a od té doby se věnuji výhradně těmto onemocněním. Operuji dnes pacienty z celé republiky.

Jaké jsou Vaše koníčky?

Mám rád krásnou literaturu, dlouhodobě se věnuji psychologii a sociologii. Moji zálibou jsou také dýmky, kterých mám celou, přibližně stodvacetikusovou sbírku. Snad nejvíc si cením porcelánové fajfky po mém pradědečkovi, který zemřel v roce 1917. Když si k jeho dýmce dnes přivoním, mám pocit, jako by ji včera odložil… Máme dvouletého vlkodava Argose a tři kočky Pandu, Ganéšku a Maxe, kterým se také rád věnuji, jsou to členové rodiny. Příležitostně sportuji – tenis, lyže.

Hodláte se nadále angažovat v politice? Jaké pocity zanechalo Vaše šestileté angažmá v Senátu?

Možná, že se časem do politiky vrátím, je to zajímavá zkušenost a politika mne bavila. Potkal jsem mnoho významných lidí od nás i ze světa. Naučil jsem se diplomacii, která je potřebná nejen v politice, ale i v běžném životě. Protože jsem i po dobu svého působení jako senátor nepřestal aktivně operovat, tak věřím, že mne politika nezkazila.

Originál článku ve formátu .png ke stažení ZDE.